|
|
Straight up serious top shit
Ferenc, Jiří ; Sikora, Erik (oponent) ; Hládeková, Katarína (vedoucí práce)
Dilomová práce objektivizuje humor a vyvolává v divákovi pocit, že umění nemusí být přehnaně vážné nebo povýšené. Ideálně má práce u diváka navodit uvolnění a smích jako například u čtení memů na mobilu. Zároveň by však celý projekt měl působit jako plnohodnotná galerijní výstava. V projektu tak nejde tolik o témata jednotlivých děl jako spíš o sdělovací metodu, kterou je právě humor. Pro uměleckou obec by diplomová práce mohla eventuálně nabídnout otázku legitimity humoru v umění. Práce vychází z předpokladu, že humor v umění sice existuje, často však nebývá vidět. Může za to fakt, že autorů, kteří s humorem pracují dlouhodobě a cílevědomě není velké množství. Diplomová práce si naopak za cíl nebere otázku legitimity humoru v umění vyřešit. Představuje spíše snahu o stabilitu humoru v těchto kruzích. V současné době dělá student kromě umění i stand up comedy aby lépe porozuměl humoru. Tato snaha má docílit lepšího souladu obou odvětví v budoucích projektech.
|
|
|
Humor v postdigitální koláži
Svobodová, Tereza ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Vartecká, Anna (oponent)
Práce se zaměřuje na fenomén postdigitální humorné koláže, jež je přítomná v současném světě v různých situacích našeho vizuálního vnímání, a to od digitálního prostředí až po to fyzické. Text bude interpretovat internetové memy, analyzovat díla umělců zaměřujících se na koláž v post-digitální společnosti a žert jako takový. Dle analyzovaných obrazů a koláží je následně v praktické části vytvořena série koláží reflektující konkrétní expozici. Didaktická část pak bude tvořivě a skrze humor přibližovat původní díla v daném výstavním prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA humor, koláž, memes, postdigitální umění, nová média, výtvarná výchova
|
|
|
A memed Revolution?: Content analysis on how Twitter users used memes as a means for political expressions of dissent during the 11J protests in Cuba
León Carpio, Luis Orlando ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá memy na Twitteru jako prostředkem pro politické vyjádření nesouhlasu během protestů, které proběhly na Kubě dne 11. července 2021. Zaměřuje se na odlišnosti v diskursech, které memy zprostředkovaly, a týkaly se protestů 11J a krize COVID-19. Práce se zaměřuje se na povahu sdělení, zkoumá jejich hlavní rysy, a take postoje a motivaci k jejich publikování. Celkem 111 memů nalezených v časovém rámci jednoho týdne, od 8. do 15. července 2021, bylo zkoumáno pomocí kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy s důrazem na kvalitativní postup. Dle výsledků analýzy memy nesly hlavní a zjednodušené názory Kubánců, odkazovaly na politické a jiné krize, zaměřovaly se na politiky a jejich příznivce jako na hlavní formy disentu. Z politického hlediska memy pomohly uživatelům Twitteru kritizovat vládu a politický a ideologický systém mimo jiné především humorem; i když byly nalezeny i vážně míněné memy. Memy, jejichž charakter byl primárně statický, získaly mezi 300 a 1000 lajky a byly vytvářeny a šířeny převážně běžnými uživateli, přičemž většina z nich byla překvapivě odjinud než z Kuby.
|
|
|
Internetové memy jako nástroj popkulturního občanství
Suchý, Marek ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Mňuková, Dominika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na internetové memy jako možný prvek politické komunikace. Samotné memy jako první zkoumal R. Dawkins na konci sedmdesátých let 20. století. Tento koncept se s rozmachem internetu začal objevovat i pod pojmem "internetové memy". V práci je obsažena historie pojmu mem, a to jak ve své klasické, tak i internetové podobě, vedle toho jsou uvedeny i jejich definice, stejně jako u pojmu politická komunikace, u které nabízím různé varianty definice. Mimo to představuji i internetové domovy memů, tedy webové stránky, na kterých se internetové memy vyvíjely (a dále vyvíjí) a na kterých se šíří. Po představení základních kategorií memů se zaměřuji na představení memu "Pepe The Frog", jakožto výrazného unikátu mezi memy s ohledem na jeho historii a "životní cestu", v kontextu politické komunikace. Následně nabízím i jiné formáty memů, z jiných kategorií, které byly využity v politické komunikaci, ovšem jejich historie není tak hluboká a významná jako právě u Pepeho. Objevují se tam jak příklady světových memů, tak i memů z České republiky. Mimo internetových zdrojů jsem k práci čerpal z knih od L. Shifmanové: Memes in Digital Culture a od Briana McNaira: An Introduction to Political Communication a dokument od A. Jonese: Feels Good Man.
|
|
|
Antisemitské memy na webu 4chan.org
Feistinger, Aleš ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
V práci se zabývám třemi otázkami: Jaké jsou principy fungování mémů? Jaké kategorie antisemitských memů můžeme identifikovat na webu 4chan.org? A jak souvisí s dosavadními poznatky o antisemitské propagandě? Pro zodpovězení první otázky procházím současné teorie od aktivních publik, přes internetové mémy až po interakci mémů a politiky. Dále v teoretické části popisuji web 4chan.org a současnou podobu antisemitismu na internetu. Pro výzkum druhé otázky jsem jako nejvhodnější metodologii stanovil sémiotickou analýzu, doplněnou zakotvenou teorií. Popisuji její metodologii a praktické použití a následně prezentuji výsledky včetně subkategorií a názorných příkladů. Práce je zakončena začleněním nejdůležitějších zjištění do současných poznatků a antisemitismu a tedy zodpovězením třetí výzkumné otázky. V závěru jsou rekapitulovány hlavní poznatky.
|
|
| |
|
|
Straight up serious top shit
Ferenc, Jiří ; Sikora, Erik (oponent) ; Hládeková, Katarína (vedoucí práce)
Dilomová práce objektivizuje humor a vyvolává v divákovi pocit, že umění nemusí být přehnaně vážné nebo povýšené. Ideálně má práce u diváka navodit uvolnění a smích jako například u čtení memů na mobilu. Zároveň by však celý projekt měl působit jako plnohodnotná galerijní výstava. V projektu tak nejde tolik o témata jednotlivých děl jako spíš o sdělovací metodu, kterou je právě humor. Pro uměleckou obec by diplomová práce mohla eventuálně nabídnout otázku legitimity humoru v umění. Práce vychází z předpokladu, že humor v umění sice existuje, často však nebývá vidět. Může za to fakt, že autorů, kteří s humorem pracují dlouhodobě a cílevědomě není velké množství. Diplomová práce si naopak za cíl nebere otázku legitimity humoru v umění vyřešit. Představuje spíše snahu o stabilitu humoru v těchto kruzích. V současné době dělá student kromě umění i stand up comedy aby lépe porozuměl humoru. Tato snaha má docílit lepšího souladu obou odvětví v budoucích projektech.
|
|
|
Kvalitativní analýza fenoménu internetových řetězových dopisů
Kozlová, Dana ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubíčková, Vladimíra (oponent)
Kolující dopisy a kolující e-maily jsou formou sekundární orality. Práce určuje kolující e-maily jako typ média a hledá vlastnosti, které by měla splňovat zpráva, která bude úspěšně šířena. Diskutuje o šiřitelnosti kolujících zpráv z pohledu memetické teorie a nachází motivy pohádek uvnitř kolujících zpráv. Z provedené typologie kolujících dopisů ze souboru sebraného z veřejných databází i přeposílaných na určené adresy vyplývá členění na nejméně 9 forem a nejméně 17 funkcí. U jednotlivých forem a funkcí jsou předvedeny jejich obvyklé vlastnosti a rozdíly. Řazení podle původu vysvětluje některé rozdíly u přeložených zpráv a hledá specifika zpráv českých. Mezi taková specifika patří například rasistická témata. Ze strukturovaných rozhovorů práce zhodnotila, podle jakých kritérií kolující dopisy jejich příjemce dělí a podle čeho vybírají adresáty kolujících dopisů. Vyvrací hypotézu, že se tyto zprávy šíří pouze mezi homogenními skupinami. Ukazuje, že se kolující e-maily nešíří jen díky snadnému přeposílání. Z rozhovorů jsou nalezeny hlavní motivy přeposílání, a to pozitivní emoce z předpokládané reakce příjemce.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
host ::
RSS.